Gulaskuddan bearráigeahččan- ja konstitušuvdnakomiteas «NAV-áššis» skábmamánu 27. beaivvi 2020. Govven: Stuoradiggi.
Bearráigeahččandoaibma
Stuoradiggi lea bearráigeahčči eiseváldi ja váruha ahte ráđđehus čuovvola mearrádusaid maid Stuoradiggi lea mearridan. Ráđđehusas lea diehtojuohkingeatnegasvuohta Stuoradiggái – ja lea geatnegas addit Stuoradiggái guoskevaš ja riekta dieđu.
Parlamentarisma lea guovddážis Stuoradikki bearráigeahččandoaimmas. Ráđđehus ferte luohpat jus Stuoradikki eanetlohku dovddaha ahte ráđđehusas ii leat šat Stuoradikki luohttámuš.
Stuoradikkis leat máŋga vuogi bearráigeahččat ráđđehusa, ja máŋga vuolit orgána dollet geažos áiggi bearráigeahččama. Mediain lea maid rolla dies, go sii dávjá fuobmájit moaitinveara diliid maid Stuoradiggi sáhttá válljet čuovvolit.
Bearráigeahččan- ja konstitušuvdnakomitea
Bearráigeahččan- ja konstitušuvdnakomitea lea okta Stuoradikki 12 fágakomiteain ja lea guovddáš bearráigeahččan orgána. Komitea doallá geažos áiggi bearráigeahču ráđđehusain ja hálddahusain (earret eará departemeanttaiguin ja direktoráhtaiguin), ja sáhttá ieš álggahit áššiid iskat ja gohččut rabas bearráigeahččangulaskuddamiidda.
Eanas bearráigeahččanáššit maid komitea meannuda, vulget Riikarevišuvnna iskamiid vuođul. Jus váruhit moaitinveara dilálašvuođaid, meattáhusaid dahje goarádusaid ráđđehusas dahje hálddahusas, de sáhttá bearráigeahččan- ja konstitušuvdnakomitea cegget bearráigeahččanášši.
Bearráigeahččan- ja konstitušuvdnakomiteas lea unnitlogus álggahanvuoigatvuohta. Lea doarvái jus 1/3 komiteamiellahtuin dáhttot cegget bearráigeahččanášši. Dieinna lágiin lea unnitlogus vejolašvuohta bearráigeahččat; maiddái eanetloguráđđehus sáhttá šaddat iskojuvvot.
Bearráigeahččangulaskuddamat
Barggadettiin bearráigeahččanáššiin, sáhttá bearráigeahččan- ja konstitušuvdnakomitea doallat bearráigeahččangulaskuddama iskat ášši lagabut. Ulbmil diekkár gulahallamiiguin lea gávnnahit mii duođaid lea dáhpáhuvvan muhtin ássis. Eará fágakomiteat sáhttet maid doallat gulaskuddamiid áššiin maid sii meannudit.
Dávjá leat almmolaš virgeolbmuid geaid komitea háliida gullat. Ovddasvástideaddji stáhtaráđis lea de vuoigatvuohta oassálastit čoahkkimis. Lea lunddolaš ahte stáhtaráđđi oassálastá go loahpaloahpas lea son gii lea ovddasvástideaddji fágasuorggis Stuoradikki ovddas. Ulbmil gulaskuddamiin lea dávjá kártet juste stáhtaráđi ovddasvástádusa áššis.
Lea fágakomitea gii vállje geaid bovde gulaskuddamii. Lea vejolaš ohcat beassat muitalit, muhto lea komitea mii mearrida dan. Komitea ii sáhte gean ge bágget boahtit, ja sii geat bohtet, sáhttet biehttalit vástidit gažaldagaid.
Ii leat digaštallan dahje oaivillonohallan bearráigeahččangulaskuddama olis, dušše gažaldagat ja vástádusat. Bearráigeahččangulaskuddama galget dáhpáhuvvat rabas uvssain, jus fal ii mihkkege eará leat mearriduvvon. Ii leat vejolaš doallat gulaskuddama go lea Stuoradikkis čoahkkin, earret dábálaš gažadanbottu.
Gažaldagat
Gažaldagat leat oassin Stuoradikki geažos áiggi bearráigeahččandoaimmas. Stuoradiggeáirasat divvot gažaldagaid stáhtaráđiide vai ožžot dieđuid ráđđehusa oaiviliid politihkalaš áššiin.
Diet bearráigeahččanhámit leat praktihkalaš váikkuhangaskaoamit. Gažaldagat eai atte vuođu mearrádusaide, muhto váikkuhit ahte dehálaš áššit šaddet beaiveortnegii. Gávdnojit máŋgga sorttat gažaldagat:
- gažadanbottugažaldagat
- čálalaš gažaldagat
- interpellašuvnnat
Riikariekti
Riikariekti lea duopmostuollu mii sáhttá dubmet Stuoradikki lahtuid, ráđđehusa ja Alimusrievtti ráŋggáštahtti dilálašvuođaid geažil ámmáhis. Makkár dilálašvuođat leat ráŋggáštahtti, leat čilgejuvvon ovddasvástideaddjilágas. Norggas lea riikariekti unnán geavahuvvon, muhto Stuoradiggi sáhttá geavahit dan iežas bearráigeahččandoaimmas jus váruha ahte leat ráŋggáštahtti dilálašvuođat.
Stuoradikki olggobeale orgánat
Stuoradikkis lea vihtta olggobeale orgána:
- Riikarevišuvdna
- Siviilaáittardeaddji
- Suodjalusáittardeaddji (ovdal: Áittardeaddji Suodjalusa váras)
- EOS-lávdegoddi (Gozihan-, vákšun- ja sihkarvuođalávdegoddi)
- Norgga olmmošvuoigatvuođaásahus (NIM)
Diet leat sorjjaskeahtes almmolaš orgánat mat leat ceggejuvvon njuolgut Stuoradikki vuollásažžan. Doaimmahus olggobeale orgánain lea sorjjaskeahtes ja iešheanalaš Stuoradikki ektui ja parlamentáralaš doaimmas. Olggobeale orgánain leat ieš guđet lágan mandáhtat ja bargovuogit, ja ieš guđet organiseren ja čanastagat Stuoradiggái.
Riikarevišuvdna, Siviilaáittardeaddji, Suodjalusáittardeaddji ja EOS-lávdegoddi leat váikkuhangaskaoamit Stuoradikki bearráigeahččamiin ráđđehusa ja hálddahusa. Norgga olmmošvuoigatvuođaásahusa váldodoaibma lea ovddidit ja suodjalit olmmošvuoigatvuođaid mat čuvvot Vuođđolágas, olmmošriektelágas ja muđui lágain, riikkaidgaskasaš soahpamušain la olmmošrivttiin muđui.
Parlamentáralaš guorahallankommišuvnnat
Stuoradiggi sáhttá oassin iežas bearráigeahččandoaimmas nammadit parlamentáralaš guorahallankommišuvnnaid. Daid bargun šaddá čielggadit ovdalaš dáhpáhusaid. Ovdamearkan diekkár kommišuvnnaide leat:
- Duohtavuođa ja seanadankommišuvdna (Kommišuvdna dutkat dáruiduhttinpolitihka sámiid, kvenaid ja norggasuopmelaččaid ektui) lei Dagfinn Høybråten gii jođihii ja ledje 11 eará fágapersovnna. Sii ledje nammaduvvon Stuoradikkis. Miessemánu 9. beaivvi 2019 fátmmastii kommišuvdna maiddái vuovdesuopmelaččaid mandáhttii. Kommišuvdna geigii raportta geassemánu 1. beaivvi 2023.
- Scandinavian Star-kommišuvdna dutkkai buollima Scandinavian Star fearggas mii lei 1990. Kommišuvdna geigii iežas raportta geassemánu 1. beaivvi 2017.
- Mehámman-kommišuvdna (2003-2005). Čielggadii Twin Otter LN-BNK girdilihkohisvuođa lahka Gáŋgaviika njukčamánu 11. beaivvi 1982.
- Lund-kommišuvdna (1994-1996). Čielggadii čiegus bálvalusaid ja čuoččuhusaid lobihis guldalemiin.
Maŋemus ođasmahttojuvvon: 31.03.2025 15:20